Při kontrole hmotnosti není důležité jen to, co jíme, ale také kdy to jíme. Vědci z Telavivské univerzity demonstrovali, jak prospěšný efekt přináší velká a kaloricky bohatá snídaně.
Metabolismus každého z nás je ovlivněn 24 hodinovými cirkadiánními rytmy. Je proto logické, že načasování jídla má velký dopad na to, jakým způsobem tělo potravu zpracuje. Přesvědčivě to dokládá studie profesorky Daniely Jakubowiczové z Telavivské univerzity, které se zúčastnilo 93 obézních žen. Ženy byly rozděleny do dvou skupin, které během dvanácti týdnů denně konzumovaly stejný počet kalorií. První skupina dostala 700 kalorií ke snídani, 500 k obědu a 200 k večeři. Snídaně tedy byla největším a kaloricky nejbohatším jídlem dne, jehož součástí byl i čokoládový koláč nebo sušenky. Ve druhé skupině bylo pořadí příjmu kalorií obrácené: největším jídlem byla večeře, která obsahovala 700 kalorií. Při obědě ženy zkonzumovaly 500 kalorií a dalších 200 měly ke snídani.
Na konci studie shodily ženy ze skupiny, která se nejvíce najedla u snídaně, v průměru 8 kg a obvod jejich pasu se zmenšil o necelých 8 cm. Ženy z druhé skupiny, které měly největší jídlo večer, zhubly jen o tři kilogramy a v pase ubyly o necelé čtyři centimetry. Skupina s velkou snídaní navíc měla významně nižší hladinu hormonu hladu – ghrelinu, insulinu, triglyceridů a glukózy. Důležité je také to, že jejich hladina glukózy byla vyrovnanější a měla menší sklon „vyletět“ po jídle. Právě takové výkyvy jsou totiž podle vědců ještě škodlivější než trvale zvýšená hladina glukózy.
Výsledky studie tak naznačují, že bohatá snídaně chrání nejen před obezitou, ale také s ní spojenými chorobami jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a kardiovaskulární nemoci.
Zdroj: American Friends Tel Aviv University
Cereálie a ovoceFoto: Fotobanka Stock.xchng
